Seznámení veřejnosti s kauzou neoprávněného zabrání majetku Adolfa Schwarzenberga
ČRo 1 Radiožurnál - rozhovor s Alžbětou Pezoldovou
Pezoldová exkluzivně pro Český rozhlas: Věřím, že majetek dostanu zpět
Vysíláno: 4.3.2010
Stanice: ČRo 1 - Radiožurnál
18:00 – hlavní zpravodajská relace Ozvěny dne
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
40 miliard korun, to je odhadovaná hodnota majetku, který po českém státu požaduje hraběnka Alžběta Pezoldová. Že vám to jméno nic neříká. Tato žena se za svobodna jmenovala Schwarzenbergová, prohlašuje se za dědičku hlubockého větve známého šlechtického rodu. Činí si nárok třeba na zámky Hluboká nebo Český Krumlov či na Schwarzenberský palác poblíž Pražského hradu. Své soudní spory se státem ale zatím prohrává. Naposledy před několika dny, kdy požadovala vydání pozemku v pražské Zlaté uličce. Alžběta Pezoldová s médii téměř nekomunikuje. Radiožurnálu ale poskytla rozhovor. Mluvil s ní náš redaktor Ondřej Houska.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Alžběta Pezoldová je usměvavá dáma, která si rozhodně nepotrpí na důstojnost šlechtického majestátu. Působí spíš plaše a jakoby s omluvou přiznává, že nemluví česky. Je českou občankou, ale má i rakouské, německé a švýcarské občanství. Prý se cítí jako Středoevropanka. S nadsázkou řečeno, kdyby vyhrála své soudní spory, patřila by jí polovina jižních Čech. Co by s tak obrovským majetkem dělala?
Alžběta PEZOLDOVÁ
--------------------
To, co děláme s našim majetkem jinde. Budeme ho obhospodařovat, budeme se k němu chovat jako ti, kdo za něj mají zodpovědnost. Vynasnažíme se udělat to nejlepší. V Zimbabwe, Rakousku i jinde máme pozemkový majetek, takže už máme zkušenosti a dost jasné představy, jak by s tím měl člověk smysluplně nakládat. Samozřejmě je tady i spousta majetku, který má kulturní význam. Doufám, že se o něj také postarám, aby se z něj mohla veřejnost těšit i nadále tak, jako dosud. Kdyby bylo po mém, tak bych ho zpřístupnila ještě víc, než je teď.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Aby Pezoldová uspěla, musely by soudy zrušit takzvaný Lex Schwarzenberg, tedy normu z roku 1947, která vyvlastnila hlubockou větev rodu. Jenže Ústavní soud o zákonu zatím pokaždé odmítl rozhodnout. Pezoldová se tak o majetek neúspěšně soudí už sedmnáct let.
Alžběta PEZOLDOVÁ
--------------------
Člověka napadají různé myšlenky, ale že bych s tím přestala, nad tím jsem opravdu vážně nepřemýšlela nikdy. A to proto, že jsem přesvědčená, že majetek jednou zpátky dostanu. Hlavně proto, že takzvaný Lex Schwarzenberg, tedy zákon 143 z roku 1947 je zákonem, který nemá v právním řádě moderního demokratického státu co pohledávat. Takže pro mě je to otázkou trpělivosti a ochoty čekat. Klidně přiznávám, že bych svůj čas ráda trávila něčím jiným než vedením soudních sporů, na světě jsou veselejší věci. Podle mě ale má smysl nevzdat se na půli cesty, když už jste do něčeho investoval tolik energie.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Alžběta Pezoldová je prostě přesvědčená, že jednou se k majetku svých předků dostane. Připomínám jí, že znárodnění, které rodinu postihlo, nebylo nějakým československým výmyslem. Po válce jde společnost vždycky směrem do leva: Vždyť se znárodňovalo i v Británii nebo Francii. To Pezoldová chápe. Její případ je ale podle ní jiný.
Alžběta PEZOLDOVÁ
--------------------
Srovnání s Anglií a Francií není úplně správné, protože tam se za znárodnění platilo odškodné. A to se v našem případě nestalo. Takže znárodnění za odškodné je něco, co sice nepovažuji za smysluplné, ale to je vedlejší. Je to postup, který je legitimní a odpovídá Ústavě. Ale znárodnění bez náhrady, pokud to není forma trestu, neodpovídá ani československé Ústavě z roku 1920.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Situaci Pezoldové komplikuje ještě jeden spor: s nevlastním bratrem a českým politikem Karlem Schwarzenbergem. Ten se v jejích snahách o vrácení majetku odmítá angažovat. Navíc, pokud by stát majetek rodině přece jen vydal, Alžběta by se s Karlem musela soudit o to, komu by připadnul. Pro Pezoldovou je to hodně nepříjemné téma.
Alžběta PEZOLDOVÁ
--------------------
Dřív jsme spolu měli dobré vztahy. Teď jsme se ale rozešli kvůli postupu při restitucích. Je to jediný spor mezi námi, ale je hluboký.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Alžběta Pezoldová mi v obličeji trochu připomíná britskou premiérku Margaret Thatcherovou. I verva, s jakou vede své spory by k tomu srovnání vybízela. Pezoldová reaguje s úsměvem. Jako Železná lady se prý určitě necítí, ale v boji o majetek Schwarzenbergů se rozhodně nechce vzdát. Ondřej Houska, Radiožurnál.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Zeptal jsem se také doktora Zdeňka Bezecného z Historického ústavu Jihočeské univerzity. Měl stát důvod postupovat po válce takto vůči hlubocké větvi Schwarzenbergů, jak se chovali členové této rodině těsně před okupací a během ní?
Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity
--------------------
V tom čase před okupací a během okupace se Adolf ze Schwarzenbergu, vlastně hlava rodiny Schwarzenbergů té větvě hlubocko-krumlovské, choval naprosto loajálně vůči československému státu. Důkazem toho je například podpora výstavby opevnění v předválečném čase, nebo přijetí v roce 1937 na Hradě a zámku v Českém Krumlově přijal Adolf Schwarzenberg tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Podobně potom za okupace, dalo by se říci, že Adolf Schwarzenberg neměl ani příležitost kolaborovat, to, co se mu vlastně jakoby předhazovalo v tom čase poválečném, v tom roce 45 a po roce 45 byly pokusy vlastně udělat Adolfa Schwarzenberga kolaboranta, tak ono to nebylo ani možné v jeho případě, protože on už v roce 39 na podzim odešel do emigrace, v těch letech 40. podporoval exilovou vládu, což nakonec dosvědčil i Jan Masaryk, ministr zahraničí exilové vlády.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A jak se odehrála konfiskace majetku tohoto rodu?
Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity
--------------------
Ta konfiskace majetku přišla v roce 1940, vlastně už poté, co odešel Adolf ze Schwarzenbergu do emigrace, správou jeho majetku byl pověřen Adolfem ze Schwarzenbergu jeho bratranec Jindřich ze Schwarzenbergu, mimochodem otec Alžběty Pezoldové. V roce 1940 na příkaz /nesrozumitelné/ gestapa byl zabrán tedy majetek schwarzenberské primogenitury. Jednalo se vlastně o první uvalení nucené správy na šlechtický majetek v českých zemích.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A po válce se s tím majetkem dělo co?
Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity
--------------------
Po válce se ten majetek ocitl v takovém zvláštním právním vakuu, on fakticky nebyl vrácen Adolfu ze Schwarzenberga, Adolf Schwarzenberg se také nevrátil do Československa a začalo se jednat vlastně o budoucnosti toho majetku. První byl pokus udělat z Adolfa Schwarzenberga, udělat tedy z těch Schwarzenbergů Němce a kolaboranty a zabrat tento majetek podle dekretu prezidenta republiky. To se samozřejmě, kolaborace se nepodařila prokázat.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Takže, když se tohle nepovedlo, tak muselo přijít něco jiného?
Zdeněk BEZECNÝ, Historický ústav Jihočeské univerzity
--------------------
Nejprve to bylo v roce 46, jednání o převodu majetku hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů na zemi českou, ta situace nakonec byla vyřešena jinak, a to bylo tedy přijetí zvláštního zákona, toho známého Lex Schwarzenberg, který byl přijat 10. července roku 1947, a ten zákon vyvlastňoval majetek hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů bez náhrady. Tady, myslím, největší problém asi je, že to bylo vyvlastnění bezdůvodné, to znamená, nejednalo se ani ve vyvlastnění v zájmu státu tak, aby byl velký majetek převeden do loajálních rukou nebo byl vzat tedy z rukou neloajálního vlastníka, který by mohl ohrožovat, dejme tomu, rekonstrukci poválečnou. Nebyl tady ani důvod toho provinění proti státu, takže problematická tam byla ta bezdůvodnost.
ČT - Historie. cs – diskuse historiků o zákoně Lex Schwarzenberg
Přepis pořadu naleznete na http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs-eu/70153-lex-schwarzenberg/
Studio ČT24 – rozhovor s Alžbětou Pezoldovou
Studio ČT24 - 2. 7. 2009 - Alžběta Pezoldová
Studio: Rod Schwarzenbergů patří mezi historicky nejznámější šlechtické rody u nás. Proslavil ho nejen bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ale také jeho sestřenice a nevlastní sestra Alžběta Pezoldová – za svobodna Elisabeth Regina Schwarzenberg. Ta je posledním potomkem bohaté hlubocko-krumlovské větve rodu, ale majetek jejích předků, jehož hodnota se odhaduje na 40 miliard korun, jí nepatří. Soudí se o něj s českým státem. A právě dědička rodu Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová je teď hostem v našem studiu. Dobrý den.
Paní Pezoldová: Dobrý den.
Moderátorka: Já jsem naznačila, že vašim předkům patřil v Jižních Čechách velký majetek. Co všechno?
Paní Pezoldová: Ani vám to neumím tady všechno vypočítat, ale patřil k tomu zámek na Hluboké, Český Krumlov, Postoloprty, zámek v Třeboni a asi 55 tisíc hektarů půdy, převážně lesů. Také majetek mimo jižní Čechy.
Moderátorka: Abychom tedy divákům přiblížili, proč teď tím majetkem nedisponujete: v roce 1947 byl v Česku vydán tzv. Lex Schwarzenberg, zákon, podle kterého majetek Schwarzenbergů přešel na český stát. A vy se teď snažíte dokázat, že tento zákon není platný, nebyl platný ani tehdy a nebyl ústavní. Jak to chcete dokázat?
Paní Pezoldová: Vlastně není nutné to nijak prokazovat. Tento zákon Lex Schwarzenberg je zákon ad personam, tedy zákon namířený proti jedné jediné osobě. Navíc proti osobě, která za války, za Hitlerovy nadvlády, byla českým vlastencem bez sebemenší poskvrny. A proto tento zákon nejenom, že je nespravedlivý, ale je i formálně naprosto nedokonalý. A věc, která mě vadí a překvapuje je to, že v České republice může být takový zákon únosný, přijatelný a platný. Existuje možnost nikoli pro mě, jako soukromou osobu, abych si stěžovala na tento zákon, ale aby vláda, parlament nebo prezident nebo i soud předložili Ústavnímu soudu tento zákon k posouzení. A já doufám, že jednoho dne k tomu dojde, že tato otevřená a řekněme trochu trapná otázka bude vyjasněna.
Moderátorka: Já když se ale podívám třeba na vyjádření Marka Bendy, předsedy ústavně-právního výboru PS PČR pro pořad Reportéři ČT z března tohoto roku, tak vidím, že řekl: „Tento zákon je v rozporu se všemi uznávanými standardy ochrany lidských práv a rozdělení moci, nicméně se obávám, že to dnes nejde nijak měnit a vracet to.“ Možná právě proto se vám zatím nepodařilo sehnat nějakou podporu, že si všichni myslí, že takto starý zákon se měnit nedá. Jak to, že to už nevzdáte? Co vám dává tu sílu a přesvědčení, že se vám to jednou podaří?
Paní Pezoldová: Moc síly na to člověk nepotřebuje, ale řekněme tu vytrvalost, důslednost. V závěti můj tatínek totiž svým dědicům dal ten úkol – aby se postarali o navrácení majetku. A optimismus čerpám z důvěry v to, že Česká republika, která je moderním státem, který respektuje všechna lidská práva, jednoho dne přijde na to, jak zhojit i tuto ránu svého právního řádu.
Moderátorka: Vy jste zmiňovala, že právě váš tatínek Jindřich Schwarzenberg dal v závěti úkol svým dědicům získat majetek. Ale vy nejste jedinou dědičkou – aby měl mužského dědice, adoptoval váš tatínek vašeho bratrance Karla Schwarzenberga, který by měl také dědit majetek hlubocké větve. Nicméně právě proto vy jste se spolu nepohodli. Proč? Co vám vadí na přístupu Karla?
Paní Pezoldová: Co mi na tom vadí je to, že Karel Schwarzenberg v roce 1992 nejdříve řekl, že bude usilovat o navrácení majetku a potom se začal zdráhat to udělat. A protože stále běžel čas a hrozilo uplynutí lhůt, do kdy bylo možno o restituce požádat, tak mi nezbylo nic jiného než abych v lednu 1993 ve velkém spěchu to všechno udělala sama, protože Karel Schwarzenberg to udělat nechtěl.
Moderátorka: Musím se zeptat, co byste s tím majetkem dělala, kdybyste ho získala zpět. Protože pro řadu Čechů je nepředstavitelné, že by stát přišel o takové klenoty, jako je zámek Hluboká nebo Český Krumlov.
Paní Pezoldová: No, co bych s ním dělala…Můžu vám možná nejdříve říct, co bych s ním neudělala – určitě bych si tam nesedla do zámku a nezamkla se dovnitř. Všechny zámky bych provozovala a udržovala úplně stejně, jak tomu bylo v posledních letech a desetiletích, jak to dělal můj dědeček Adolf Schwarzenberg, který byl jejich posledním vlastníkem. A samozřejmě, že bych nechala zámky zpřístupněné veřejnosti, tak, jak jsou i teď. A dělala bych to, co jsem se naučila od tatínka – pečlivě a s nejlepšími úmysly bych se o ten majetek starala. Lesní hospodářství, které k zámkům patří, bych obstarávala se stejnou péčí, jakou věnujeme svým lesům například v Rakousku.
Moderátorka: Jako hraběnka jste se vdala za rakouského rytíře von Pezolda a právě spravujete majetek v Rakousku. Máte spolu 7 dětí. Vaši synové a dcery jsou ale hodně umělecky založení – pomáhali by vám, mají na to předpoklady, starat se o takový velký majetek?
Paní Pezoldová: Ano, určitě! Ale abych to vyjasnila – můj muž není Rakušan. Jeho rodina je původem baltská. Rakouský majetek jsme zdědili po mém otci. A k těm našim dětem – nejstarší syn se stará o velké majetky v Africe a jde mu to velmi dobře. A i ostatní mé děti se vyznají v hospodaření – Georg Philip ani Heinrich třeba bohužel nemluví česky, ale o majetek v Česku by se určitě dokázali postarat.
Moderátorka: Když se podíváme na vaše soudní spory, jsou to zatím bohužel většinou neúspěchy. Ale letos přeci jenom jedna dobrá zpráva – jindřichohradecký soud vám přiznal, že hrobka rodu Schwarzenbergů patří do dědictví po vašem dědečkovi, Adolfu Schwarzenbergovi. Je to jen jiskřička, ale možná je to jistá naděje pro budoucí spory. Je to tak?
Paní Pezoldová: I já to vnímám jako pouhý první krok. Co je pro tuto věc důležité je fakt, že soud uznal, že ten zákon Lex Schwarzenberg se vůbec nevztahuje na celý majetek Adolfa Schwarzenberga. V prvním paragrafu tohoto zákona je vypočítáno, na jaký majetek se vztahuje. To znamená, že to, co tam nespadá, není třeba jen rodinná hrobka ale i další věci, které neměli nic společného s podnikáním. Musím říct, že tohle mě povzbudilo a potěšilo, protože to vypadá, že soud konečně naslouchal našim argumentům.
Moderátorka: hraběnka Alžběta Pezoldová bylo hostem Studia ČT24. Děkujeme za přiblížení celé historie kauzy a toho, co chcete dál podnikat, aby se vám podařilo získat dědictví po vašich rodičích. Děkujeme.
Reportáž České televize - Zprávy ČT24 - 17. 6. 2009
Studio: Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu Alžběty Pezoldové o vrácení Schwarzenberského a Salmovského paláce v Praze. Hraběnka je vnučkou a dědičkou po Adolfu Schwarzenbergovi, kterému stát zabavil majetek v roce 1947. Proti dnešnímu rozhodnutí soudu se chce Pezoldová odvolat.
Reportáž: 62 let starý zákon "Lex Schwarzenberg" byl podle analýz, které si nechala vypracovat hraběnka Pezoldová, protiústavní.
Martina Pařízková, mediální zástupce Alžběty Pezoldové: "Když byl zákon vydán, tak zásadně nesplňoval podmínku obecnosti zákona, to je to, že když vydá stát nějaký zákon, tak musí platit pro všechny, ne jen pro jednu rodinu .
Jan Kuklík, právní historik: "To rozhodně nezná to zákonodárství po druhé světové válce - tady jde o to, že to je takový nějaký dnešní pohled na právo, druhá věc je, že Ústavní soud tohle připouští v některých případech"
Martina Pařízková, mediální zástupce Alžběty Pezoldové: "Už byl protiústavní v té době, protože ani ústava z roku 1920 nedovolovala zabavení majetku bez náhrady"
Jan Kuklík, právní historik: “Umožňovala náhradu neposkytnout, stanovil-li tak zákon a LS náhradu poskytoval takovým zvláštním způsobem - fondem, ze kterého měly být hrazeny náklady rodiny, je pravda, že v této části naplněn ten zákon nebyl"
Právníci Pezoldové teď usilují o to, aby se zákonem zabýval Ústavní soud. To se jim ale zatím nedaří. S jednou žalobou už ale Pezoldová uspěla - v únoru potvrdil její nárok na schwarzenberskou hrobku v Domaníně u Třeboně jindřichohradecký Okresní soud. Podle nálezu Ústavního soudu totiž hrobka - tedy pietní místo - zestátněná být neměla.
Martina Pařízková, mediální zástupce Alžběty Pezoldové: "jsme si jisti, že zákonem Lex Schwarzenberg nemělo být konfiskováno nic, ale i kdyby ho mělo být nějak používáno, tak jenom na podnikatelský majetek Adolfa Schwarzenberga"
Hraběnka se soudí o mnoho dalších nemovitostí. Mezi nimi jsou třeba i Zámek Hluboká nebo Český Krumlov.
Reportáž ČRo 2 – Praha – pořad Otazníky http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player.html?id=00941490&br=48&s=
Reportáž TV Nova - Televizní noviny – hlavní zpravodajská relace
Policie tajně prověřovala restituenty - 6.6.2009 TV Nova 19:30 Televizní noviny
Michaela OCHOTSKÁ, moderátorka: Hezký večer. Jsme rádi, že jste s námi.
Česká policie tajně sledovala některé potomky šlechticů, kteří žádali o navrácení rodinných majetků. Policie proto dokonce sestavila speciální tým, který prověřoval například Alžbětu Pezoldovou. Právníci Pezoldové považují postup policie za nezákonný. Už dříve vyšlo najevo, že policie sledovala také dalšího člena šlechtického rodu - Oldřicha Kinského.
Jiří HYNEK, redaktor: Alžběta Pezoldová se soudí o vrácení majetku za miliardy korun. Nedávno ji Ústavní soud přiřkl cennou rodinnou hrobku.
syn Alžběty Pezoldové: Velký den, poprvé po 16 letech.
Jiří HYNEK, redaktor: Nechybělo ale mnoho a hraběnka Pezoldová mohla skončit ve vězení. Toto je čtyři roky stará policejní zpráva o speciálním vyšetřovacím týmu.
redaktorka /citace ze zprávy jihočeské policie/: "Pozornost měla být zaměřena na rod Schwarzenbergů a jmenovitě na Alžbětu Pezoldovou."
Jiří HYNEK, redaktor: Speciální tým vznikl z iniciativy Policejního prezidia.
Jana KAMENÍKOVÁ, mluvčí jihočeské policie: Jihočeští kriminalisté se případem zabývali, a to v souvislosti s restitučními nároky.
Alžběta PEZOLDOVÁ, dědička rodu Schwarzenbergů: Abych byla upřímná, pokládám to za velmi směšné. Snažit se získat zpět svůj majetek přece není žádný zločin.
Jiří HYNEK, redaktor: Policie Pezoldovou prověřovala i v cizině.
redaktorka /citace ze zprávy jihočeské policie/: "Cestou ministerstva zahraničí bylo zjištěno, že Alžběta Pezoldová nabyla dvě odškodnění. Jejich výši finanční úřad Vídeň odmítl sdělit."
Jana KAMENÍKOVÁ, mluvčí jihočeské policie: V průběhu šetření se však nepodařilo zjistit, že by byla naplněna skutková podstata trestného činu.
Jiří HYNEK, redaktor: Právníci Pezoldové ale tvrdí, že restituční nároky má posuzovat civilní soud a policie se do toho vůbec nemá plést.
Viktor ROSSMANN, právník Alžběty Pezoldové: Podle našeho názoru je tento přístup vlastně v rozporu se zákonnými ustanoveními a normami.
Jiří HYNEK, redaktor: Ostudou skončilo v minulosti vyšetřování Oldřicha Kinského. Policie dokonce odposlouchávala i jeho advokáta.
soudce Ústavního soudu: Policii České republiky se přikazuje zničit záznamy o uskutečněném telekomunikačním provozu.
Jiří HYNEK, redaktor: Alžběta Pezoldová zatím není podle svých právníků rozhodnuta, zda si bude na postup policie oficiálně stěžovat. Chce se prý zatím soustředit hlavně na vymáhání svých restitučních nároků. Jiří Hynek, televize Nova.
Pořad Reportéři ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209452801240012-reporteri-ct/
Scénář reportáže „Boj Alžběty Pezoldové“ – reportéři ČT: Boj Alžběty Pezoldové
23.3.2009 ČT 1 str. 04 21:40 Reportéři ČT
Marek WOLLNER, moderátor: Na konci týdne se na zámku Hluboká odehraje největší událost v jeho staletých dějinách. Na pozvání Karla Schwarzenberga se tu sejdou ministři zahraničních věcí Evropské unie. V místnostech, kde budou hodovat, na ně budou shlížet z obrazů předkové ženy, která si na zámek dnes dělá nárok. Ji nikdo ke stolu nepozve, přestože ministr zahraničí je jejím bratrancem. Jaké jsou dnes jejich vztahy a jak se ministr a dokonce možný dědic Hluboké na její spor se státem dívá? Odpovídá reportáž David Vondráčka.
David VONDRÁČEK, redaktor: Počátkem března se z africké Zimbabwe vypravila do Čech paní Alžběta Pezoldová z takzvané hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Tentokrát s sebou přivezla i manžela a ze své početné rodiny také 2 dospělé syny. Čeká je totiž důležitá strategická porada s právníky poté, co se jim definitivně podařilo vysoudit hrobku svých předků zestátněnou před rokem 1948. Pezoldovi nepochybují, že se jedná pouze o první krok v nápravě poválečných křivd a že se rodině postupně vrátí i zámku v Hluboké a v Postoloprtech, klášter Zlatá koruna, lesy a pole, vše v hodnotě kolem 40-ti miliard korun.
Alžběta PEZOLDOVÁ: Je to nová situace tím, že mi vůbec poprvé bylo něco přiznáno.
David VONDRÁČEK, redaktor: Vystudovaná archeoložka Alžběta Pezoldová má české občanství. Nepotrpí si na oslovování hraběnko a vůbec na šlechtické přídomky. S manželem, profesí právníkem, jinak po dědečkovi rytířem, mají 7 dětí. Všechny vystudovaly vysoké školy různých oborů a také všechny inklinují k zemědělskému podnikání. Filip studoval malířství v Paříži a na stáži byl také v Praze. V současné době pěstuje proso a kukuřici v africké Burkini Faso. Adam vystudoval dějiny umění v Anglii.
Adam PEZOLD: Hluboká není zrovna nejvhodnějším místem pro rodinné bydlení. Obávám se, že by tam člověk mohl zabloudit. Ale hospodařit na příslušných provozech, to je, domnívám se, do jisté míry naším úkolem.
David VONDRÁČEK, redaktor: Co říkáte tomu, že tady koncem března teď má být to veliký setkání ministrů zahraničí, zrovna tady na Hluboké. Celá Evropská unie má přijet.
Filip PEZOLD: Myslím, že musí taky vědět, že každý stůl a každý obraz a tak dále je ukradeno.
David VONDRÁČEK, redaktor: Alžběta Pezoldová s manželem navazují v africké Zimbabwe na dobrodružné podnikání meziválečného majitele Hluboké Adolfa Schwarzenberga, jehož velkou láskou byl černý kontinent. Dědička hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů se v Zimbabwe stará o 2.000 zaměstnanců. Vedle dobytka pěstuje nejvíce pšenici a bavlnu. Prozatím v této nejisté africké zemi nenapadlo prezidenta Mugabeho sebrat rodině majetek, jako to učinil v roce 1947 československý parlament, přestože velká část zaměstnanců hlubocko-krumlovských velkostatků protestovala. Pod Schwarzenbergy se jim nežilo tak zle.
Jan ŽUPANIČ, Ústav světových dějin FF UK: Schwarzenbergové se o své zaměstnance starali poměrně dobře. Jsou zřizovány zvláštní penzijní fondy, pojišťovny a jiné nařízení, stipendijní nadace a podobně.
David VONDRÁČEK, redaktor: K vyvlastnění prosperujících velkostatků došlo za časů poválečné prosovětské vlády národní fronty. V době znárodňovacího běsnění se v roce 1947 vymyslel speciální zákon, jenž vešel do dějin Lex Schwarzenberg. Vyvlastnil bez náhrady jednu jedinou rodinu kvůli tomu, že se její bohatství nehodilo do nové doby, takzvané lidové demokracie.
Oldřich TŮMA, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR: Já bych se trošku bránil jako kategoricky zařadit to období už k tomu období totalitnímu, to opravdu ještě nebylo. Ale děly se samozřejmě různé nepravosti.
Alžběta PEZOLDOVÁ: Lex Schwarzenberg je akt bezpráví. Je to zákon pro jednu jedinou osobu, a tedy v rozporu s lidskými právy.
Marek BENDA, předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/: Je v rozporu se všemi uznávanými standardy ochrany lidských práv, rozdělení moci. Ale že by se s tím dneska dalo něco dělat, nějakým způsobem to měnit, vracet to, já se obávám, obávám, že nelze.
David VONDRÁČEK, redaktor: Poválečné revoluční dekrety nemohly ze Schwarzenbergů hlubocko-krumlovské větve udělat zrádce a kolaboranty, přestože pro některé z nich byla němčina mateřštinou. Bylo totiž všeobecně známé, že meziválečný pán na Hluboké Adolf Schwarzenberg spolufinancoval ve 30. letech výstavbu československého opevnění a v době války podporoval londýnský odboj, čehož si tehdy Edward Beneš považoval. Jeho dědic a nástupce Jindřich Schwarzenberg, otec Alžběty Pezoldové, byl za protinacistický odboj dokonce vězněný nacista v Buchenwaldu. Když se vrátil z koncentráku, vážil 45 kilogramů. Z nacistické správy přešel po válce majetek už rovnou do československé státní správy a v 47. byl definitivně vyvlastněn legendárním, už zmínění Lex Schwarzenberg.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí ČR /bezp./: Parlament už tehdy byl naprosto ovládán těmi silami, kterýma potom vládli dalších 41 let. A podle toho to dopadlo.
Vojtěch BERNARD, místostarosta Postopoloprt /Hnutí nez./: Tyhle ty velký budovy speciálně, jako je zámek nebo sýpky, zůstaly opuštěný a ve státní správě, která k tomu samozřejmě neměla nějak vztah a ani to neuměla pořádně využít, takže to vod tý doby tak nějak po válce chátralo.
David VONDRÁČEK, redaktor: V roce 1960 v rakouské emigraci dochází ke spojení takzvané hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů s větví orlickou.
Proč Jindřich Schwarzenberg adoptoval Karla Schwarzenberga?
Jan ŽUPANIČ, Ústav světových dějin FF UK: V polovině 20. století vymírá hlubocko-krumlovská linie Schwarzenbergů. Prakticky potomci této linie nemají mužské potomky, zatímco orlická větev, která dneska je reprezentována ministrem Schwarzenbergem, je relativně početná. Proto Jindřich Schwarzenberg adoptuje svého vzdáleného příbuzného Karla Schwarzenberga a přenese tímto způsobem na něj nárok na titul vévody krumlovského.
David VONDRÁČEK, redaktor: Otec Alžběty Pezoldové Jindřich adoptoval tedy v roce 1960 svého synovce, čímž získal Karel Schwarzenberg 75 % majetku hlubocko-krumlovské větve v Rakousku i jinde v Evropě. A stejně tak i v Česku. Pokud by se změnil režim a zestátněný majetek by se restituoval.
Alžběta PEZOLDOVÁ: V závěti mého otce bylo výslovně uvedeno, že jeho dědicové se musejí snažit o navrácení majetku, a sice co nejdřív.
David VONDRÁČEK, redaktor: Po roce 1990 restituuje bezproblémově dědic obou větví Schwarzenbergů zámek Orlík. Dědictví po svém biologickém otci zestátněném až v roce 1948. V závěti adoptivního otce ale stojí, že by dědic měl podniknout vše, co je v jeho silách, aby se v Čechách vrátil i majetek hlubocko-krumlovský.
Alžběta PEZOLDOVÁ: Nejprve jsem myslela, že se o to bude starat Karel Schwarzenberg. Poté se ukázalo, že on toto nemá v úmyslu.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí ČR /bezp./: Ona mi nikdy neřekla, jaké kroky jsem měl podniknout. Ona podnikla právní kroky, což je její dobré právo. Bohužel to nevedlo k tomu cíli, který si vytyčila.
Alžběta PEZOLDOVÁ: V této závěti stojí, že má, teď cituji doslova "co nejdříve to bude možné, usilovat o navrácení majetku v Čechách". Mně byla přiřčena čtvrtina ono v budoucnu restituovaného majetku.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí ČR /bezp./: Pro mě je ta celá záležitost dosti bolestná, poněvadž jsme měli nejlepší vztahy, já jí mám hrozně rád, já jí znám od doby, kdy byla malé dítě, kdy jsem k jejím rodičům přicházel na návštěvu a tak dále.
David VONDRÁČEK, redaktor: Český ministr zahraničí se octl ve velmi delikátní situaci, protikladů loajalit. Na jedné straně se jako ministr zahraničí nemůže aktivně angažovat v restitučních sporech, které se dotýkají politického tabu prolamování hranice 48. Na druhé straně stojí úcta k tisícileté tradici rodu.
Jaké vztahy máte s Karlem Schwarzenbergem?
Alžběta PEZOLDOVÁ: Teď s ním nepřicházím moc do styku, neboť je jasné, že v zásadních věcech jsou naše názory různé.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí ČR /bezp./: Ten spor mě mrzí, protože se nevidíme a ten celý spor vznikl vopravdu jenom kvůli jinému názoru, jaký jsou právní možnosti v Český republice. To je ta potíž.
David VONDRÁČEK, redaktor: Zatímco tedy bratranec a nevlastní bratr Alžběty Pezoldové chystá příští víkend na státní Hluboké setkání ministrů zahraničí, Alžběta Pezoldová nepochybuje, že se jim oběma zámek jednou vrátí. Mezinárodní soudy se budou zabývat v nejbližší době, zda zestátnění nebylo protiústavní už v roce 1947 stejně jako dnes, jak konstatoval Výbor pro lidská práva OSN v roce 2002, kde se říká, že stát je povinen podat nový návrh na restituci.
Alžběta PEZOLDOVÁ: Máme několik představ o tom, jak optimálně spravovat les a to by mi dělalo tady velkou radost.
David VONDRÁČEK, redaktor: Ale vy a hlavně vaše děti jsou spíše umělecky či humanisticky orientované.
Alžběta PEZOLDOVÁ: Dva moji synové se zabývají v Africe zemědělstvím. A jestli se pěstuje tabák nebo kukuřice či smrky, buky nebo borovice, ty základní principy jsou více méně stejné. Celá naše rodina vyrostla v zemědělství.
David VONDRÁČEK, redaktor: Pro velkou část české veřejnosti, která vidí v Hluboké a v hlubockých lesích cosi jako státní rodinné stříbro, je představa navrácení zámku dosti fantaskní. Ale skutečností je, že stát už vrátil miliardové majetky zabrané ještě před rokem 1948 potomkům šlechtických rodin, jejichž mateřštinou je němčina, například Coloredo-Mansfeldům z Dobříše či Hildebrantům z Blatné. U jiných rodů se vedou permanentní soudní spory, kde soudy vydávají protichůdná stanoviska. Přesto část majetku už restituenti vysoudili. V současné době se Alžběta Pezoldová soudí se státem pomocí takzvaných určovacích žalob na 40-ti místech republiky.
A záměr s tímhle schwarzenberským zámkem?
Vojtěch BERNARD, místostarosta Postopoloprt /Hnutí nez./: Zatím město jako takový záměr nemůže mít žádnej vzhledem k tomu, že vlastně potomek, paní Pezoldová vznesla nárok na vrácení majetku rodu Schwarzenbergů a v současné době to leží u mezinárodního soudu. Takže, rádi bychom, kdyby se s tím začalo něco dělat, protože to je prakticky v centru města, ale bohužel musíme vyčkat, až jak dopadne soud.
David VONDRÁČEK, redaktor: Určovací žalobou se podařilo Alžbětě Pezoldové získat zatím pouze rodovou hrobku, což odůvodnil Ústavní soud mezinárodně uznávaným právem na rodinný život. Z této skutečnosti vyvozují právníci Alžběty Pezoldové, že památkou na rodinu mohou být přece vedle rakví a svícnů třeba svatební dary, obrazy a šperky, které jsou součástí expozic státního zámku.
Viktor ROSSMANN, právní zástupce Alžběty Pezoldové: Ano, to mohou být i sbírky na Hluboké, například obrazy. Máme v současné době dva sporu, tuším, přímo o obrazy předků paní Alžběty Pezoldové. Ústavní soud v tom nálezu velice akcentoval ten význam toho rodinného života. My máme za to, že je potřeba tne rodinný život vykládat poněkud šířeji, a to na všechny předměty osobní povahy. My třeba máme případ, respektive byli jsme informováni klientkou, že osobní automobil jejího dědečka je v užívání někoho, je to stará bugatka ze 30. let. A v tomto případně rozhodně se nemohlo žádným způsobem jednat o majetek, který by, nota bene není nemovitostí a nemůže se jednat o majetek obchodní povahy.
Tomáš JIRSA, starosta Hluboké nad Vltavou /ODS/: Ona začne žádat o další osobní věci, protože ti mrtví, a je to asi správně, byly vydaný prostě jako osobní památka, tak samozřejmě obrazy maminky a tatínka, ty taky asi jsou osobní věci, že jo, nebo příbory rodinný nebo nádobí nebo ta skříň, kde je to nádobí. Já si myslím, že ta historie se takhle nemůže otevírat a my jí takhle prostě kouskujeme a furt šaháme dál za ten 25. únor 48.
Marek BENDA, předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/: I Ústavní soud nadefinoval, že nezpochybňuje Lex Schwarzenberg, ale zase, jsme zase u stejného problému, zpochybňuje to, co bylo podle Lex Schwarzenberg sebráno.
David VONDRÁČEK, redaktor: Jasně. A teď jako dobrý právníci a soudce, který rozhodne tak, jak rozhodne, tak v tom máme i podle právníků obrazy, rodinné šperky.
Marek BENDA, předseda ústavně-právního výboru PS PČR /ODS/: Samozřejmě. A proč by se nemohly obrazy nebo rodinné šperky vrátit rodině Pezoldů? Já v tom žádný zásadní problém nevidím.
David VONDRÁČEK, redaktor: Připusťme, že se obraz nějaký, prostě váš rodinný, společný může, můžete získat. Jak byste pak postupoval?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí ČR /bezp./: Pak samozřejmě platí závěť jejího otce.